wz

Básnícká sbírka: Ruská federace

Vydáno: 15.8. 2015
Autor: TomoT Aqarel


Úvodník

Je tomu nějaký měsíc, kdy jsme s přáteli navštívili zemi nekonečných možností – Ruskou federaci. Cestou jsem si psal pravidelně nepravidelně deníček, jenž, jak jsem vnitřně doufal, záhy po návratu přepíši a publikuji na webu. Jak už to tak bývá, tak lenost opět zvítězila. Každopádně vám, mým milým čtenářům, alespoň vydám básnickou sbírku, která vznikla během naší cesty. Sbírka měla vyjít původně jako úplně poslední, ale to byste se také nemuseli dočkat ;). Velkou inspirací mi byly lihoviny konzumované mými spolucestovately, takže se mnohokrát dostane i na různé druhy kapalin oblíbených českým lidem.

Pointer

Margotka versus cigaretka

NOTE: Prostě vznikla.

Taková malá cigaretka,
ta je mnohem lepší než velká margotka.

S margotkou každej bleje,
ale s cigaretkou v hubě,
to se to krásně směje.

Ty krásné zuby máš,
doufám že mi nějaké dáš.

Až se ti z margotky zkazí plno zubů
budeš mít zlatem vyskladanou hubu.

Pepa Krutohlav

NOTE: Při koukání z vlakového okna ven na velkou pánev.

Pepa krutohlav vymyslel dobrý rým,
z jeho hlavy stoupá hustý dým.

Černý dým stoupá k obzoru,
vyrábějí tam zbraně, docházím k názoru.

Měli bychom zlikvidovat těchto zbraní zdroje
ale nejdřív je třeba si pořídit obrněné koně.

Naše koně nepřátele rozdupají,
kopýtka jim krví zčervenají.

Nepřátele nakonec rozdrtíme úderem ruky,
naděláme si z nich mražené nanuky.

Slunečnicová tyčinka

NOTE: Kluci mě donutili, abych jim složil básničku na slunečnicovou tyčinku, kterou jsem si koupil v automatu Jekaterinburgu. Báseň kritizuje jejich zvrhlé choutky spát na nádraží, kterých se neustále nechtěli vzdát a ještě se mě snažili přesvědčit, jak je to super nápad (zejména Ondra).

Co bych si tak něco dobrého mohl koupit,
nebuďte v šoku, nemusím přeci pokaždé loupit.

Do automatu jsem začal vhazazovat mince kovové,
Ondra s Pepkem mě sledovali jako vyhladovělí lvové.

Záda jako štít jsem k nim natočil,
pak jsem svou ruku do automatu namočil

Na tyčinku sladkou jsem dostal chuť,
snad z ní nebudu opět blůt.

Něco tvrdého mě udeřilo do týla,
myslím, že Ondrova ruka to byla.

Když jsem do bezvědomí upadal,
Ondra mě dál a dál napadal.

Naneštěstí některá slunečnicová semínka do mě zapadla,
a svá malá zelená vajíčka do mě nakladla.

Tak ještě trochu mlíčí,
a už to ve mně klíčí.

Vyrostla ze mně masožravá slunečnice,
pošlu je oba do márnice.

Temná paní

Temná paní vlakem pravidelně prochází,
někteří lidé nevěří, že z tohoto světa pochází.

Vždycky před svítáním a před soumrakem její oči do kupé nakukují,
hrůzné a děsivé zvěsti o ní mezi lidmi kolují.

Kdo se do jejího tácku nehrábne,
toho na celý život uhrane.

I ti kteří si do jejího tácku hrábnout chtějí,
si ve skutečnosti také moc dobře nepějí.

Kromě toho, že temné paní musí almužnu dát,
tak se i svého obvodního lékaře musí bát.

Jakmile si někdo od ní jednou něco dá,
tak už nikdy v životě neodolá.

Většina lidí proto svůj zrak skrývá,
když se na ně temná paní dívá.

Pravda je, že někteří lidé vyskočí na nožky,
když následující zvolání uslyší:

"Pirožky, pirožky, kupte si piřožky."

NOTE: Když jsem pro probuzení ve vlaku dostal chuť na pirožky.

Bajkal

NOTE: Měl jsem blbou náladu a chtěl jsem si připravit argumentaci proč jim teď nebudu skládat žádné blbé básně.

Nemám chuť teď psát žádné básně,
krvácejími totiž dásně.

Proč bych měl vůbec chtít nějakou báseň složit,
vždyť mnohem lepší je přece souložit.

Množit se je prý účel života,
takovou blbost vám každý učitel biologie nakuká.
Kašlu na baby a raději si na Bajkalu koupím nanuka.

Lihové radovánky aneb alkoholici v Rusku

NOTE: Vytvořena během několika dní na základě písemné žádosti Pepka a Ondry.

Před třemi týdny jsme se do Ruska vydali,
ale již v naší domovině si kluci alkoholem kapsy nandali.

Iluze mé velmi brzo zavraždili,
když každý den na alkoholu ujížděli.

Pravda je, že občas jsem nějakou tu vodku do sebe taky kopl,
ale s velmi těžkým srdcem jsem ji polkl.

Pepa s Ondrou by se totiž urazili,
kdybychom všichni tři do sebe tu odpornou vodku nevrazili.


První den v Moskvě mě šokovali poprvé,
když si české pivo koupili ti mi druhové.

Jak si ksakru mohou koupit v Rusku české pivo?
Z toho je mi přátelé opravdu blivno.

Ani nebudu zmiňovat, jací to jsou kulturní barbaři,
když si párek s rohlíkem na hotel koupili Tataři.

Obecně jejich stravovací návyky hrozné byly,
stydět jsem se za ně musel každou chvíli.

O stravování bych vyprávět v jiné básni chtěl,
ale vrátit se k chlastu bych teď měl.


Nejhorší samotný Bajkal snad byl,
to by z nich zase jeden blil.

K hvězdárně v oblacích jsme se vydat totiž měli,
ale oni chlastat Žigula by raději chtěli.

Na hvězdárnu jsem tak šel sám,
uvažoval jsem, že jim projímadlo do chlastu dám.

Na druhé straně nejsem taková svině,
i když cítím, jak se ve mně líhne.


Z vlaku, to máme taky pěkně zážitky,
něco vám o nich povím, pokud nemáte námitky.

Hned v pět třicet ráno chlastat by chtěli,
to už pivní flašku až po hrdlo v hubě měli.

Dokonce si čaj ve vodce louhovali,
prý pro své zdraví, si namlouvali.

O chlastaní vína přímo z flašky se nemůžu zapomenout zmínit,
takové buranství, to nemohou vážně mínit.

A když jim flašky s chlastem došly,
tak si na vlakové zastávce pro nové zašli.


Teď si něco o nemocech z alkoholu povíme,
o kterých, viďte kluci, moc nevíme.

Chlapci by nejraději chlastali celý den,
s takovou jim brzo proteče krvavý hlen.

Žaludeční vředy se jim určitě také nevyhnou,
krevní sraženiny se jim z nich vylíhnou.

Cirhóza jater, to je panečku věc,
už se těším, až je obklopí nemocniční klec.

Na měknutí mozku také nesmíme zapomenout,
takže když chlastat budou, je třeba je napomenout.


Co bych měl závěrem říci,
možná kluci, ať už nejste notorici.

Když vás v opilosti uvidím,
někam do temného kouta vás uklidím

Slyším, že stále o nějakých blbostech mluvíte,
ale teď vážně, co s chlastem co stále v ruce držíte.

Z pracek vám obě flašky vodky vyrvu,
do sebe si je sám v klidu narvu.



Na hlavní stránku